Zprávy z Ruska: Šampionát města Tomsku

Jak jsem před časem avizoval, tak jsem taky udělal. Takže teď budu ještě nějakých devět až deset měsíců mimo Jablonec. A jak to tu vypadá z pádlovacího pohledu?

Tomsk je z ruského pohledu malé město uprostřed Sibiře, kousek na severovýchod od Novosibirsku. Žije zde jen 500 000 obyvatel. Taky tu je 6 univerzit, proto si město říká Atény Sibiře. Já jsem přijel na Tomskou polytechnickou univerzitu, která má společný double degree program s ČVUTem. Jinak také jde o nejstarší ruskou univerzitu na východ od Uralu.  Do Prahy je to odtud vzdušnou čarou něco kolem 4500 kilometrů, takže na Novoročního eskymáka bohužel nejspíš nedorazím.

Po příletu 9. srpna v brzkých ranních hodinách jsme se tu začali zabydlovat a já okamžitě začal hledat kajakářský klub, kterého jsem našel již doma internetové stránky. S prvním kontaktováním mi pomohla kamarádka Lera, ale na první setkání jsem nakonec už dorazil sám. Skvělé je, že tu jsou všichni hrozně přátelští, všechno rádi půjčí, se vším pomohou. Pár let nazpět tu byl Ondra Pokorný, na kterého tu všichni vzpomínají.

Každopádně na prvním sraze jsem si s nimi popovídal, trochu se projel a od té doby celkem nepravidelně chodíme pádlovat na řeku Tom. Nepravidelně z toho důvodu, že tu není loděnice. Kajaky se skladují ve sklepě v Univerzitním městečku, což je mimochodem úplně jinde, než jsou univerzity, a je to zatraceně daleko od vody.

Tom je zde hodně velká řeka, možná jak Labe v ústí, ale už hodně líná. Naštěstí je zde jedna lehčí peřej (WW I), kde za větší vody nic není, ale za menší se dá alespoň obstojně surfovat. To byla tedy dlouhou dobu jediná moje pádlovací náplň zde.

Minulý víkend (12. – 14. září) ve městě proběhl festival sportů na divoké vodě Zlatý Tom. Prakticky šlo o závody v slalomu. No, a jelikož se spolupádleři rozhodli zúčastnit, tak jsem se taky přidal. Závody probíhaly od pátku do neděle, my jsme se pak zúčastnili v sobotu a v neděli.

V sobotu proběhly závody kousek za městem na říčce Kirgizka, kde má svoji základnu slalomový klub Odyssey. Šlo o velmi jednoduché místo, kde byl jen mírný proud, ale na projetí se to stačilo. Jako bonus jsem se také projel ve slalomce a seznámil se s trenérem reprezentace Tomské oblasti Alexejem Širokovem. V kategorii K1 plast nás bylo šest. Tři ženy a tři chlapi. Dopoledne jsme si chvíli pojezdili, zajeli si dvě jízdy a kolem poledne jsme zase byli doma.

V neděli se jelo finále na Tomu. Sraz byl až kolem oběda, asi aby se stihla postavit trať. Prohlídka trati, krátké přivítání, na kterém jsem byl představen jako vážená návštěva a bylo zmíněno, že Tomský klub je světového formátu, že odtud pocházejí aktuální mistři světa v raftingu do devatenácti a dvaceti jedna let a také, že je třeba hodně trénovat a nevzdávat se a taky se družit se světem.

Krátce jsem si popovídal s prezidentem Federace raftingu a slalomu Tomské oblasti Evgenijem Kovalevskym. Vysvětlil mi, jak to je v Tomsku, že sem přivezl poprvé někdy kolem roku 2000 kajak a že většina lidí zdě jezdí do WW IV. Během našeho krátkého rozhovoru se mi též pokusil dohodit jednu mladou raftařku, seznámil mě snad s každým, koho jsme potkali a pozval mě do svého malého muzea historie vodních sportů zde v Tomsku. Mimochodem, jde o člověka, který provedl několik expedic, včetně prvosjezdu řeky tekoucí z jižní strany Everestu a obeplul zemi na plachetnici. Tím si zasloužil titul Vynikajícího cestovatele Ruské federace.

Poté již se rozeběhly závody, a jelikož jsme měli celkem dost času, tak jsme převážně surfovali na řece. Pak jsem přišel na řadu. V první jízdě jsem předvedl, řekl bych celkem pěkný výkon, ale v páté bráně jsem dostal 50 vteřin, i když bych řekl, že neprávem. V druhém kole jsem si vedl trochu hůř, ale i přes 2x 50 vteřin jsem celkově v součtu obou dnů vyhrál kategorii K1Mp (=muži plast). Jinak musím konstatovat, že někteří slalomáři tu jsou hravější než u nás, protože se taky nebáli a posurfovali ještě po závodech s námi.

Po závodech jsme ještě měli malý piknik na břehu řeky.

Největší výhrou ale pro mě bylo to, že jsem se domluvil s trenérem v místním slalomářském klubu a budu moct trénovat na kajaku, kdy se mi zachce s tím, že možná budu i trénovat menší děti. Uvidíme ale, jak dlouho to ještě půjde, protože včera (20.9.) už zde poprvé sněžilo.

Jinak na příští víkend místní plánují výlet na Altaj na zakončení sezóny, tak pokud vše vyjde dle plánu, tak se budete moct těšit na další pokračování mé velké ruské odysseje.

Jelen

Tady krátké video ze závodů:

Чемпионат г. Томска from Rain.Deer on Vimeo.