23.10.2009
Jizera z pod Ostrova Hrůzy do Pasek - aneb Tatínkové jedou pádlovat.
Díky klukům jsem měl možnost si podruhé v životě zopakovat tento úsek Jizery.
Při mém prvním pokusu letos v dubnu jsem v půlce trasy po čtyřech čochtanech přesedlal na raft. Teď tady byla šance se s tím poprat znovu. Zapršelo do tání a bylo jasný, že dneska to půjde. První se ozývá Muska v 7 ráno. Naštěstí rozumný otec Pavel maturujícího synka usměrňuje a posílá ho od zubaře do školy :-) Takže nakonec vyrážíme čistě tatínkovská formace: Mako, Ivan a Vašík. Děti jsme odevzdali v 8 hodin do školky, pobalili hydro a v 0930 jsme u loděnice.
Mako s Vaškem si dávají na rozjetí Mumlavu (včetně jezu u pily), má příjemných 105 cm, kolem 8-9 kyblíků. Jizera má cca 15-18 kyblíků v Jablonečku.
Na to, jaká byla v Jablonci n.N. spoušť s polámanými stromy, tak na řekách to je ještě docela dobrý. Sice je tam napadáno dost stromů, ale všechny jdou přejet, podjet, objet. Asi nejošklivější je v pravým rameni Ostrova hrůzy pod největším skokem, ale pokud se to jede hlavou nahoru, není problém. Levý rameno je čistý. Další stromy na konci Ostrova se dají objet. Ostrov Hrůzy kluci jedou nejdřív levým ramenem, pak vynáška a další kolo pravým ramenem. Všechno klaplo. Okolo krásný podzim: žlutooranžové listí, tmavé buky, na kamenech a ve stráních leží sníh. Nasedám pod Ostrovem Hrůzy. Jen s jedním čochtanem při proplavávání dvou buků + naraženou holení jsem se štasně dostal až do Vilémova a do Pasek. Za chvilku tu je auto a valíme dom, do 15:30 musíme vyzvednout naše ratolesti ze školek. Vyšlo to přesně. Příště budu mít doufám více času se taky kochat, tentokrát to bylo vše přehlušeno adrenalinem z peřejí a vln, ve kterých jsem ještě nikdy nepádloval.
Mako a Vašku dík za záchranu lodě. Ivan Ch.
Podkova na klasiku:
Jak se bažanti učili eskymovat :-)