Jak již víte, rodiče přípravky děsí, a dětské členy (možná) těší pověst o příštím Novoročním Eskymákovi.
Protože jsou trenéři důslední, začínají vodácký dorost připravovat s dostatečným předstihem, a protože domácí hřiště je již pokryto pevným skupenstvím začínáme na suchu.
Nejdříve rozcvičením, kdy na všechny účastníky dohlíží hlavní hrdina pozdější fáze – kajak.
Následuje protažení – pravda, některé cviky na pohled vypadají, že zanechají trvalé následky, ale všechny účastníky se podařilo rozplést a zařadit do dalšího tréninku.
Po důkladném rozcvičení následuje fáze posilovací. Zde již sleduji první odpadlé, invalidní, ale intenzivní příprava pokračuje pot-nepot a množství kliků a leh-sedů utěšeně roste. Bez výjimek.
V mezičase přichází zkouška postřehu a chytání míčů různých velikostí a hmotnosti.
Oddech – to slovo zde neznají – jedině, když zkušení rozměřují místo pro další dějství, ano, teď to přijde Eskymák na suchu!
Loď je umístěna nejdříve na žíněnku jejíž tuhost si příliš nezadá s kameny v řece. Dospělí po obou stranách překulováním vytvářejí peřej a osádku kajaku posílají tu jednou, tu druhou stranou do vo..žíněnky. Opět, korektně, bez ohledu na věk či pohlaví. Slabší povahy hledají útočiště, kde se dá, k úniku se hodí i maskovaný běh se švihadlem či zbabělé lezení do výšky po umělé stěně, kde se ukazuje opravdová síla kolektivu a jednotlivci k úniku pomáhá parta kamarádů.
Dostáváme se na vyšší úroveň, přibyla nám voda pod kýlem a výcvik eskymování již obsahuje, přes snahu všech zapojených, i tolik nepopulární fázi krysení – ano, i to se nám podařilo simulovat na souši. A tentokrát by v reálu byla hlava mokrá a snaha o úspěšné dokončení obratu, před opuštěním lodě, byla naprosto neoddiskutovatelná. Takže i zde pracujeme na zlepšení nejen kvality, ale i morálky.
Závěrem musím konstatovat, že neuvěřitelné tempo a nasazení všech se projevilo a nejeden účastník se nejprve pokoušel přesvědčit loď, aby ho odvezla do domácího přístavu a poté, když došly argumenty a úspěch se nedostavil, odcházel doslova po čtyřech (ale vždy s úsměvem :-) ).
Zapsal Roman